Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Trestní zákoník

 
   

Trestní zákoník je zákon, který uceleným způsobem upravuje hmotné trestní právo. Vymezuje, která společensky závadná jednání jsou trestnými činy, jaké jsou podmínky trestní odpovědnosti a jaké tresty či jiné sankce lze za jejich spáchání uložit. V některých zemích nemusí existovat takové soustředění právní úpravy trestního práva hmotného do jediného zákoníku a může být obsaženo ve více zákonech.

 Trestní zákony v ČR

 Nový trestní zákoník

Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 40/2009[1]; současně byl zrušen původní trestní zákon. Hlavním autorem nového trestního zákoníku je prof. JUDr. Pavel Šámal. Nový trestní zákoník upravuje zcela odlišně oproti dosavadní úpravě pojetí trestnosti činu. Zatímco dosavadní kodifikace byla založena na principu formálně - materiálním, nový zákoník je již postaven na pojetí formálním. Pro trestnost činu postačí "pouhé" naplnění všech znaků skutkové podstaty, narozdíl od dosavadní úpravy požadující ještě kumulativně společenskou nebezpečnost větší než nepatrnou. Současně s tím některé bagatelní skutky (například řízení vozidla bez řidičského oprávnění nebo nedovolená výroba lihu) vypadly z působnosti trestního práva a jsou nyní posuzovány pouze jako přestupky.

Tento trestní zákoník lze považovat za kodex, byť některá ustanovení hmotněprávní povahy jsou obsažena i v jiných zákonech (např. ustanovení dotýkající se promlčení trestního stíhání jsou obsažena v zákoně č. 184/1964 Sb., kterým se vylučuje promlčení trestního stíhání nejzávažnějších trestných činů proti míru, válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti, spáchaných ve prospěch nebo ve službách okupantů, a v zákoně č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu).

Relativně ucelená kodifikace trestního práva hmotného je dále narušena zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2004. Tento zákon samostatně upravil otázky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, jakož i odchylky v řízení vedeného proti mladistvým.

Systematika

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. (v platném a účinném znění) se člení na obecnou a zvláštní část:

  • obecná část obsahuje ustanovení, která jsou společná všem či více trestným činům, vymezuje základy trestní odpovědnosti, ukládání trestů a ochranných opatření, výklad používaných pojmů
  • zvláštní část obsahuje katalog trestných činů, které jsou podle příbuznosti rozděleny do 13 hlav:
  1. Trestné činy proti životu a zdraví
  2. Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
  3. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
  4. Trestné činy proti rodině a dětem
  5. Trestné činy proti majetku
  6. Trestné činy hospodářské
  7. Trestné činy obecně nebezpečné
  8. Trestné činy proti životnímu prostředí
  9. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci
  10. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
  11. Trestné činy proti branné povinnosti
  12. Trestné činy vojenské
  13. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Rozdělení trestního zákona na obecnou a zvláštní část je projevem legislativní techniky. V obecné části jsou takové normy, které lze vztáhnout na všechny trestné činy či na některé jejich skupiny, a proto je úspornější je vymezit souhrnným způsobem, a ne je opakovat u každého trestného činu. Zvláštní část pak obsahuje katalog trestných činů, resp. ty jejich znaky, kterými se trestné činy od sebe navzájem odlišují. Při aplikaci a výkladu trestního zákona je proto třeba pracovat se všemi relevantními ustanoveními jak ze zvláštní, tak i z obecné části.

 Bývalý trestní zákon

V České republice platila do 31.12.2009 úprava trestního práva hmotného implementovaná zákonem č. 140/1961 Sb., trestní zákon, který nabyl účinnosti 1. ledna 1962. Původní podoba zákona byla měněna a upravována pozdějšími zákony; do listopadu 1989 bylo 8 novelizací, v následujícím období do poloviny roku 2006 došlo k 61 novelizacím a do textu zákona rovněž 3 krát zasáhl svými nálezy Ústavní soud.

Uspořádání zvláštní části trestního zákona je poplatné době jeho vzniku. Komunistický režim kladl důraz na stíhání skutků namířených proti jeho podstatě a existenci, a proto jsou na prvních místech zvláštní části vymezeny trestné činy proti republice, hospodářství a pořádku ve věcech veřejných. Naproti tomu v systematice nového trestního zákoníku jsou v souladu se základními principy svobodné demokratické společnosti kladeny na přední místo trestné činy namířené proti základním právům jednotlivce (trestné činy proti životu, zdraví, svobodě a důstojnosti apod.).

 Trestní zákony v zahraničí

Polsko

V Polsku platí trestní zákoník (Kodeks karny) Dz. U. z 1997 r. Nr 88, poz. 553. Vstoupil v účinnost 1. září 1998 a nahradil dosavadní tzv. Andrejewův zákoník z r. 1969. Člení se na tři části – obecnou, zvláštní a vojenskou. Kromě trestního zákona kodifikuje trestní právo i finanční trestní zákoník (Kodeks karny skarbowy) Dz.U. 1999 nr 83 poz. 930, který vstoupil v účinnost 17. října 1999.

 Rakousko

V Rakousku platí trestní zákoník (Strafgesetzbuch) z 23. ledna 1974 č. 60/1974 BGBl., jenž vstoupil v účinnost 1. ledna 1975. Nahradil trestní zákon z roku 1852. Skutkové podstaty trestných činů jsou však uzákoněny i v jiných zákonech.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář