Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


26. 11. 2009

Chorvatsko

 
Chorvatská republika
Republika Hrvatska
Vlajka Chorvatska
vlajka
Znak Chorvatska
znak
Hymna: Lijepa naša domovino
Geografie

Poloha Chorvatska

Hlavní město: Záhřeb
Rozloha: 56 542 km² (123. na světě)
z toho 0,01 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Sinjal (1831 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 4 496 248 (116. na světě, 2003)
Hustota zalidnění: 78 ob. / km² (114. na světě)
HDI: 0,862 (vysoký) (45. na světě, 2007)
Jazyk: chorvatština, srbochorvatština - (diskutabilní)
Národnostní složení Chorvati, Srbové, Bosňáci
Náboženství římsko-katolické 90 %, ortodoxní 4,44%, islám 1,3%
Státní útvar
Státní zřízení republika
Vznik vyhlášeno 25. června 1991 (rozpad Jugoslávie)
Prezident Stjepan Mesić
Předseda vlády Jadranka Kosorová
Měna kuna (100 lipa) (HRK)
HDP/obyv. (PPP) 11900 USD (52. na světě, [[2006]])
Giniho koeficient 29 (2005)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 191 HRV HR
MPZ HR
Telefonní předvolba 385
Národní TLD .hr

Orientační mapka Chorvatska

Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se geograficky nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Hlavním městem je Záhřeb.

 

 

 Úřední název Chorvatska

Úřední název státu zní od června 1990 Republika Hrvatska.

 Úřední název v dalších jazycích

česky Chorvatská republika, anglicky Republic of Croatia, francouzsky République de Croatie, německy Republik Kroatien, rusky Республика Хорватия / Respublika Chorvatija, španělsky La República de Croacia

 Starší úřední názvy Chorvatska

 Historická území

Moderní Chorvatsko se skládá ze Středního Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru, ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii však historicky náleží také Sremský okruh v dnešní Srbské autonomní oblasti Vojvodině), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě původně uherské oblasti Mezimuří a jižní části Baranje. Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě chorvatského šachovnicového štítu též znaky Slavonie (kuna), Dalmácie (tři korunované lví hlavy), Istrie (koza), Dubrovníku (barevné pruhy) a Středního Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).

 Historie

Znak Rakouska-Uherska
Hlavní článek: Dějiny Chorvatska

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. - 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.

Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do Evropské unie, který by se mohl uskutečnit roku 2010.

 Ekonomika

Chorvatská ekonomika by se dala charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci Evropy. HDP na obyvatele je zde přibližně o 10 000 USD nižší, než v České republice. V dobách Jugoslávie, patřilo Chorvatsko k nejrozvinutějším zemím tohoto soustátí. Bylo zde povoleno soukromé podnikání, dobře rozvinutý turistický průmysl a bylo zde koncentrováno i několik větších zahraničních investic. Ekonomika země velice silně utrpěla v letech 1991-95, kdy probíhala první balkánská válka, které bylo chorvatsko aktivním účastníkem. Nejenže tato válka zemi finančně vyčerpala, ale navíc se jí vyhnula velká vlna zahraničních investic, které přitáhly zejména země Střední Evropy. Po skončení války, se Chorvatsko začalo silně zaměřovat na rozvoj turistiky, čímž došlo k oživení ekonomiky, díky přílivu zahraničních měn. Od roku 2000 se ekonomická situace znatelně lepší a roční růst HDP se pohybuje v rozmezí 4-6%. Velkou měrou se na ekonomickém růstu podílí spotřeba domácností a snadná dostupnost úvěrů. Inflace je pod kontrolou a Chorvatská měna stabilní. Přesto se Chorvatsko i nadále potýká s mnoha ekonomickými problémy. Je zde velká nezaměstnanost, která dosahuje hranice 12%. Dalším problémem je silně záporná bilance zahraničního obchodu a velká státní účast v hospodářství, díky neochotě vlád dát zelenou privatizacím větších podniků, což je i způsobeno odporem veřejnosti. V neposlední řadě, se Chorvatsko potýká s velkými rozdíly mezi regiony, což je způsobeno nerovnoměrnou politikou regionálního rozvoje. Zatímco se vlády soustředí na dynamický rozvoj pobřežních oblastí, vnitrozemí zůstává stranou, bez větších šancí na získání státních prostředků, které nutně potřebují k rozvoji. Šance na zlepšení tohoto stavu a na získání potřebných rozvojových dotací pro tyto regiony, dává členství v EU, které se v Chorvatském případě stane realitou v brzké době.

Hospodářské ukazatele

  • HDP - $ 69,59 mld.
  • Růst HDP - 5,7% (2007)
  • HDP na obyvatele - $ 15.500
  • Složení ekonomiky - Zemědělství: 7,2%, průmysl: 31,7%, služby: 61,2%
  • Nezaměstnanost - 11,8%
  • Veřejný dluh - 47,8% HDP
  • Inflace - 4,5%

Hlavní vývozní komodity:

dopravní prostředky, textil, chemikálie, potraviny, paliva

Hlavní dovozní komodity:

stroje, dopravní a elektrická zařízení, chemické látky, paliva a maziva, potraviny

 Politický systém

Budova Vlády Chorvatské republiky
Hlavní článek: Politický systém Chorvatska

Chorvatsko je republikou v čele s prezidentem. Výkonnou moc zastávají prezident (volen na 5 let), předseda vlády, Rada ministrů (vláda); zákonodárnou moc: jednokomorový parlament (Sabor – 100-160 poslanců, 4leté volební období)

 Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Chorvatska
Demografická pyramida
Dubrovnik, město na seznamu světového dědictví UNESCO, jedno z nejvíce navštěvovaných v celém Chorvatsku
Přístav ve městě Senj

Podle sčítání lidu z roku 2001 v Chorvatsku žije 4 437 460 obyvatel, z nichž je 2 301 560 žen a 2 135 900 mužů.

Průměrný věk je 39,3 (muži 37,5, ženy 41,0). Průměrná délka života je 75 let, gramotných je 98.5% obyvatel. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,40 % v roce 1992 (z 0,82 % v r. 1948)

 Národnostní složení

V roce 1991:

V roce 2001:

 Češi v Chorvatsku

Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar. Počet příslušníků hlásící se k české menšině však neustále klesá - zatímco v roce 1931 žilo v Chorvatsku 45 715 Čechů, krátce po válce v roce 1948 to bylo už jen 28 991 osob a během posledního sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti přihlásilo pouhých 10 510 lidí[1].

Procentní zastoupení Čechů v jednotlivých občinách:

Češi žijí i v jiných občinách, ale jejich počty jsou zanedbatelné.

 Náboženství

Procentuální zastoupení v podstatě kopíruje etnické složení: katolíci jsou Chorvati, s pravoslavím se ztotožňují Srbové, s islámem Bosňáci.

 Administrativní dělení

Župy Chorvatska

Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají podobné postavení, jako české obce.

 Turistická místa

Město Knin, ležící na jihu země

Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.

 Státní svátky a dny pracovního klidu

 Státní svátky

 Dny pracovního klidu